Metropolitní třídy

​

Ve polupráci s :Lucie Červená, Jaroslav Dědič,  Kateřina Hodková, Josef Knotek, Štěpán Matějka

​

 

ZS 2016 FA ČVUT – Ateliér 1+XX Romana Kouckého

​

celé portfolio

 

 

Metropolitní třída, páteř města, výkladní skříní, místo nejintenzivnějšího pohybu. Naší ikonou je Champs-Élysées, 2 × 5 jízdních pruhů, chodníky, obchody, stromořadí, není pochyb o její kráse.

 

Magistrála a severní diametr jako celoměstsky významné trasy. 2 × 20 km, vedoucí od severu k jihu, od východu na západ. První je mediální celebritou, druhá je v pozadí zájmu. V mnohém jsou si protikladem, v lecčem si jsou podobné. Symbolicky se kříží ve středu holešovického meandru. Musí držet Prahu po hromadě, ne ji rozdělovat.

 

Severní diametr. Historicky vznikající, dnes nejasně definovaný. Kde začíná a končí? Kudy vede? Z letiště na letiště, od východu na západ. Symetricky. Z Černého mostu k Divoké Šárce. Hlavní témata – celistvost a zdůraznění významu.

 

Severojižní magistrála. S Vltavou jediné kontinuální severojižní propojení Prahy. Vede samým centrem Prahy, doslova „pod vocasem“. Dnes dopravní bariéra, dálnice skrz město, nuceně trpěný šrám. Hledáme její začlenění a propojení s městem.

 

Náš přístup. Rovnováha, ulice není silnice, nejde pouze o auta. Vždyť stále platí základní: bezpečí, komunikace, reprezentace. Vytváříme scénář změn. Ulici tvoří domy, proto navrhujeme možnosti dostavění. Dále pracujeme s uličním profilem, linkami MHD a kompozicí veřejných prostorů přiléhajících k těmto třídám. Nastiňujeme regulaci jednotlivých prvků.

 

Vždyť všichni chceme:
Projet skrz Prahu za půl hodiny.
Dát si kávu v klídku na Legerce.
Na ples do Opery tramvají.
Spatřit na 5. května přechod.